Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Kříže

Kříž na Šancích

Poblíž kapličky sv. Petra a Pavla na mosteckých Šancích stojí kamenný kříž, pod kterým jsou údajně pohřbeni turečtí vojáci. Místní obyvatelé říkají, že kříž stojí na místě starého hřbitova, na zákla­dech márnice. Původní datum vzniku kříže není znám, na kříži je uveden jen rok 1954, kdy byl kříž obnoven. Je na něm také rytý v latinský nápis Consummatum est, což znamená „dokonáno jest“. Pod litinovou figurou Krista je umístěna lucer­nička a prostranství kolem kříže je chráněno plotem.

U kříže roste vzrostlá lípa. Vysa­zování stromů poblíž křížů a kapliček nebylo nikdy náhodné. Stromy byly chápány v minulosti jako sym­bol života, který se neustále obnovuje. Počet stromů byl také magický - Slované považovali číslo 3 za svaté, a proto i takový býval počet stromů vysazova­ných u křížů. Sázely se různé druhy stromů - akáty, javory, kaštany, avšak nejčastěji lípy, protože se věřilo, že do nich nikdy neudeří blesk a lipové lýko nepřetrhne žádná nečistá síla.

                               

Kříž na tunelu

V nejvyšším bodě Jablunkovského průsmyku byl postaven kamenný kříž. Stojí na křižovatce hlavní mostecké cesty vedoucí z centra obce na Slovensko a cesty na Šance. Kolem rostou 3 stromy a spolu s křížem vytvářejí dojemný obrázek. Na kříži není uvedená datace, dle vzhledu je možné soudit, že byl postaven na začátku 20. století. Figura Krista je litinová, taktéž nové oplocení kříže je z litinových prutů. Kříž byl opraven místními občany na podzim 2017. Umístění kříže na důležitém komunikačním tahu, jakým je Jablunkovský průsmyk, je typické. V minulosti tyto drobné sakrální stavby byly nejen památkou na určitou událost, ale také vyznačovaly hranice obcí, nebo jejich části, oddělovaly

svaté, domácí území od cizího, nebezpečného. Sakrálnost místa byla často podtržena oplocením.

 

Kříž „U Muzyčki“

Poblíž zahrady rodiny Krajčových, u hlavní cesty z průsmyku směrem k bývalému hraničnímu přechodu se Slovenskem, stojí kamenný kříž z roku 1895. Je obklopen čtyřmi vzrostlými stromy a litinovou ohrádkou, uzavřenou jen ze tří stran. Korpus Krista je litinový, dříve zlacený, ve výklenku nad soklem soška Panny Marie Bolestné, taktéž z kovu. Na podstavci je nápis:

Który dla nas był

ukrzyżowany

Jezu Kryste zmiłuj

się nad nami i nimi.

 

Pod motlitbou je text informující o staviteli kříže: Pamiątka po Adamovi Motyka i żony jego. Následuje datace 1895. K tomuto kříži se váže příběh. Před více než sto léty vyhořel Adamovi Motykovi chlév i s celým dobytkem - koňmi i kravami. Nešťastníkovi pomohl tehdy jeho vlastní bratr z Budapešti, který mu přispěl finančním obnosem na stavbu nové hospodářské

budovy i nového zděného domu. Adam se svou ženou zdárně ukončili stavbu a z vděčnosti za to postavili tento kříž. Paní Božena Koválovská, která se narodila v domu poblíž kříže, vzpomíná, jak její maminka vyráběla doma svíce a svým dětem přikazovala tyto svíce zapalovat u kříže. V minulosti ke kříži chodila procesí a k této příležitosti byl kříž bohatě zdoben větvemi modřínu a květinami. Dnes o kříž pečují lidé z nejbližšího sousedství.

 

Kříž u slovenské hranice

V polích u bývalé mezinárodní silnice stojí menší kamenný kříž, který obklopuje kovová ohrádka. Na soklu kříže byl kdysi pravděpodobně nějaký nápis, a snad i datace. Postupné renovace kříže je však důkladně skryly. Na tomto místě stál původně kříž dřevěný. Tehdy stál na pozemku p. Placzka a v 60. letech 20. století byl postaven kříž nový, kamenný. Finance na stavbu tohoto kříže s betonovou podezdívkou pochází ze sbírky občanů z nejbližšího okolí.  Původní stavitel dřevěného kříže není znám, a tak nejsou známy taky důvody jeho postavení. Dnes o kříž pečují společně občané ze sousedství, poslední oprava proběhla na podzim 2017. V minulosti zde kolem často zastavovali pocestní a poutníci, v době sucha se zde modlili o déšť a 15. srpna se zde konaly procesí ke kříži.

 

Kaplička sv. Jana Křtitele

U silnice směrem k průsmyku stojí dřevěnice č. p. 52. V zahradě domu stojí dřevěná kaplička, jejíž vnitřek je obložen plastovým obkladem zelenkavé barvy, výrazně pozdější provenience. Dřevěná prkenná konstrukce je natřena zelenou barvou, přední část je ozdobně vyřezána.

Stříška je chráněna plechem. Uvnitř na kamenném podstavci stojí socha sv. Jana Křtitele, s několikavrstvou polychromií ve velmi špatném stavu. Dřevěný dům postavil v roce 1911 Jan Drong se svojí manželkou Evou. Před domem postavili v tomtéž roce malou kapličku, do které zakoupili ve Frýdku sochu sv. Jana Křtitele. Jan Křtitel byl patronem stavitele domu i jeho syna, taktéž Jana, narozeného v roce 1904. Kapličku vždy na den sv. Jana Křtitele hojně zdobili zelení a květinami.

 

Skříňková kaplička u č. p. 633

V zahradě rodinného domku je skříňková kaplička upevněna na vysokém dřevěném sloupku. V prosklené skříňce kryté sedlovou stříškou je umístěna dřevěná polychromovaná plastika Panny Marie Frýdecké. Kaplička je posvěcená, v nedávné minulosti zde stavěly poutě ze Slovenska. Majitelka u kapličky denně zapaluje svíčky, které dostává darem od sousedů nebo jiných lidí. Dle majitelky existuje pověst o tom, že nějací turisté se kdysi schovali zde pod lipami před povodní nebo bouří. Najednou se jim zjevila Panna Maria na padajícím listu lípy. Hned potom bouře ztichla a povodeň ustoupila. Vděční turisté slíbili za záchranu postavit Panně Marii kapličku, ale nějak se stavbou otáleli a učinili tak teprve po dvou letech. Do té doby se jim každou noc zjevoval jejich strašlivý příběh. Po postavení kapličky noční můry skončily.

 

Byrtusův kříž

Kamenný kříž z 1931 roku patří k objektům, které byly postaveny bohatším obyvatelstvem pro chválu Panny Marie nebo Ježíše a jejich stavitele se tímto snažili zvýšit ochranu svého příbytku a zdraví celé rodiny. Tyto kříže nebo kapličky stávaly přímo poblíž obytných domů, někdy i v zahradách. Na kříži je umístěn nápis: Franz Franziska Byrtus, což zřejmě znamená jméno stavitele kříže. Franz Byrtus, zvaný Faniok, byl majitelem hotelu Byrtus, pozdějšího hotelu Beskyd. Tehdy se tomu hotelu říkalo jednoduše „Do Fanioka“. Jeho vnučka Janina Paździora, vzpomínala, že dědeček s babičkou postavili tento kříž pro ochranu rodiny a obce.

 

Socha sv. Jana Nepomuckého

Kamenná barokní socha stojící na vysokém kamenném soklu je umístěna v zahradě pod starou školou, kde sídlí pošta a knihovna. Socha byla v roce 2017 opravena Sv. Jan Nepomucký je spodobněn s biretem v ruce a ne na hlavě, jak je to v případě většiny jeho soch (sochy sv. Jana Nepomuckého bez biretu na hlavě stojí obvykle jen u kostelů, nebo přímo v kostelech). Kovová svatozář s pěti hvězdami, symbolizujícími pět ran Kristových, pět písmen slova TACUI – mlčel jsem, a pět Janových ctností – zbožnost, pokoru, mlčenlivost, píli a dobročinnost. Sv. Jan Nepomucký je uctíván jako mučedník zpovědního tajemství a patron při přírodních pohromách a povodních. Ve staré farní knize jsou zápisy tykající se soch sv. Jana Nepomuckého na území dnešních Mostů. A tak se dovídáme, že nejstarší zmínka o soše pochází z roku 1719, kdy je psáno o nutnosti nahradit starou, zničenou sochu na Šancích, sochou novou. Objednal ji „pan komandant Heinricha von Koch u frýdeckého sochaře Sein jun.“ Nová socha měla podezděnou bázi, „v níž byly uloženy relikvie sv. Inocence XI s obrazem sv. Heinricha, na kterém byly vypsány jména von Kocha, jeho manželky a tehdejšího misionáře pana Johana Schneidera. Tato socha stala 20 Kr. Další socha v Šancích „na náklad pana Adama von Raymann (svobodného pana), dělostřeleckého Hauptmanna, z kamene postavena a téhož roku 1775 dne 16. května posvěcena. O jejím osudu, i když byla pořízena z kamene, nemluví žádná zpráva.“. Konečně poslední zmínka je o soše z roku 1777 v tehdejší kapli sv. Kříže. Po demolici kaple v roce 1810 byla socha přenesena do farního kostela.

O původu sochy, která dnes stojí v zahradě u cesty v centru obce, doposud nic nevíme. Byla zdobena ke dni Božího těla, a chodilo se zde s procesí. Den vzpomínky na sv. Jana Nepomuckého připadá na 16. května.

 

Kříž na Očkovicích

V zahradě domu Kufových, č. p. 934, stojí jeden z nejmladších křížů na území obce Mosty. Tento kamenný objekt nechal postavit Paweł Wiszczor, což dokládá i nápis na soklu: FUNDATOR PAWEŁ WISZCZOR. Paweł Wiszczor spolu se svým bratrem Janem Wiszczorem pracoval po válce v lesích. Zabývali se svážením dřeva. Paweł Wiszczor

z tohoto způsobu vydělaných peněz nechal na svém pozemku postavit kamenný kříž. Pohnutky, které ho k tomu vedly, byly striktně soukromé. Pan Wiszczor dal na kříž umístit nápis: „Ojcze odpuść im, bo nie wiedzą, co czynią“. Na kříži z roku 1946 je umístěna litinová plastika umučeného Krista a kolem objektu je malá kovaná ohrádka. Kříž byl opraven v roce 2017.

 

Dřevěný kříž v zahradě domu č.p. 637

U dřevěných křížů se často setkáváme s problémem určení jejich stáří. Bývají zřídka datované a vzhledem k nepříliš trvalému materiálu jsou často obnovovány. Znamená to, že na stejném místě je postaven kříž novýa důvody jeho postavení zůstávají stejné. Historii kříže totiž nepíše hmota, ze kterého by l postaven, ale místo a událost, ke kterému se vztahuje. Stává se, že na obnoveném kříži se nachází datum jeho založení a zároveň i datum jeho obnovy. Většinou se ale musíme spokojit s informacemi od pamětníků. Je tomu tak i v případě kříže v zahradě domu č.p. 637 na Dolních Mostech. Podle informací pana Jana Kufy „Kičeřoka“ o obnovu tohoto kříže se zasloužil jeho otec. Otci se podařilo utéct z fronty a víc než rok až do konce války se ukrýval doma. Po válce jako poděkování za tuto šťastnou událost obnovil kříž. Jeho švagr Josef Viščor nechal ve slévárně TŽ udělat novou plastiku Krista (původní Kristus byl malován na plechu). Z iniciativy vnuků stavitele kříže - Jakuba Kufy a Evy Kufové byla pod plastikou umístěna v roce 1992 malá skříňková kaplička s obrázkem Panny Marie. Pamětnice paní Marie Slowiaczková říkala, že kříž byl prý postaven proto, aby byla zažehnána tehdejší neúroda na poli. Před Křížovými dny tento kříž zdobily svobodné dívky a pak chodily procesí až ke kříži v centru obce (Byrtusův kříž) a věřící se modlili za větší úrodu.

 

Kříž v Bartkově

U hlavní silnice v Bartkově je postaven dřevěný kříž s plastikou Krista, nahoře chráněný plechovou obloukovou stříškou. Je na něm rovněž umístěna skříňka z tištěným obrázkem M.B. Czenstochowské. Dříve zde byl obraz na plechu znázorňující Krista uzdravujícího

nemocného. Níže je umístěna lucernička, pod kterou je rytá datace 1880. Prostranství kolem

kříže je chráněno litinovou ohrádkou. Podle ústního sdělení sousedů kříž byl postaven

na místě, kde při nešťastné nehodě zahynul kočí („furman“) a spolu s ním i jeho dva koně. Kočí svážel dřevo a koně se splašili. V minulosti se u kříže scházeli lidé v době sucha nebo vytrvalých dešťů, aby vyprosili modlitbou déšť, nebo naopak slunce. Dnes s velkou úctou

pečují o kříž a jeho okolí místní. Každý večer se chodí ke kříži modlit a zapálit lucerničku.

Vedle kříže se nachází studánka, z které kdysi lidé čerpali vodu. U studánky byl hrníček a pocestní se u kříže zastavovali, modlili, občerstvovali. Bylo to v době, kdy z Jablunkova na Mosty ještě nejezdily autobusy a chodilo se pěšky.

 

Kaplička na „Górce“

Byla postavena na místě bývalého lomu v roce 1935. Původní kaplička i oplocení byly dřevěné. Dnešní plůtek je ocelový, na něm je svárem připevněna konstrukce kapličky. Tvoří

ji prosklená skříňka z nerezového plechu se stříškou, uvnitř je umístěn obrázek Panny Marie. Důvodem k postavení kapličky byla následující událost: Na pozemku Fiedorů hospodařili kdysi dva bratři. Bratr Jana Fiedora odjel za prací do Ameriky a svůj podíl rozprodal, čímž došlo k roztříštění původního majetku. Jan se snažil majetek získat zpět, což se mu podařilo. Z vděčnosti za tuto událost postavil na tomto pozemku kapličku.